Jdi na obsah Jdi na menu

Trocha teorie nikoho nezabije!!!

20. 10. 2009

Požáry stohů
Když hoří ve větším rozsahu stoh slámy nebo sena, je vhodné nechat ho kontrolovaně dohořet, s ohledem na rozsah zasažení. Pokud nehrozí žádné riziko a se nachází na volném prostranství. Při takových požárech je materiál prakticky zničen. Bylo by drahé a nákladné „vylít“ na stoh 20 cisteren a stejně by byl materiál po dohašení nepoužitelný, nehledě pak na zajišťovaní jeho odstranění a likvidaci.. Pokud se jedná o uskladněné balíky, je dobré nezasažené balíky přemístit mimo dosah plamenů, případně bránit rozšíření plamenů na nezasaženou část stohu, dokud nebudou bezpečně přemístěny.

Požáry motorových částí automobilů:
Pokud v motorové části osobního automobilu hoří, nikdy neotevíráme kapotu bez připraveného vodního proudu nebo hasícího přístroje. Pootevřeme kapotu jen lehce, a vzniklou škvírou hasíme prostor. Při otevření kapoty naplno totiž vznikne vlivem slabého komínového efektu průvan a hrozí explozivní rozšíření plamenů, výbuch par nebo silné vyšlehnutí, které by mohlo zranit zasahující hasiče a přispět k dalšímu rychlému rozšíření požáru. Také při pootevírání kapoty nikdy neklesáme hlavou do úrovně kapoty, například abychom se podívali, kde má kapoty bezpečnostní zarážku na odjištění. Kdykoliv může dojít k nečekanému vyšlehnutí a poranění hasiče v obličejové části.
Benzínová nádrž by neměla explodovat, ani naftová ani LPG, pokud má LPG revizi!! Na to pozor, raději LPG hasíme z dálky a kryjeme se opět proti případným následkům výbuchu. Problém s pneu, pokud hoří, dráty z nich mohou praskat a vystřelovat do okolí samotné i žhavou gumu, proto mít vždy štít a veškeré ochranné pomůcky.

Zahoření sazí v komíně
Nikdy nehasíme vodou!! Komínové těleso může mít stovky stupňů a při náhlém ochlazení dojde k popraskání, případně roztržení komínového tělesa a vniknou tak zbytečné škody. Nejlepší je z horní části komína spustit kominickou štětku, které hořící usazené saze strhne, nebo sypat písek, případně užít práškový hasící přístroj, a popadané hořící saze pak komínovými dvířky vybrat a uhasit pak mimo objekt. Je vhodné také odstranit palivo z kotle a celé komínové těleso pak nechat přirozeně vychladnout. Zkontrolovat, zda nedošlo třeba v půdních prostorách k žhnutí trámů od komínového tělesa a doporučit majiteli zkontrolování a pročištění kominíkem.

Požáry plynových potrubí a rozvodů
Nikdy nehasíme!!! Pokud plyn hoří, nemůže dojít k výbuchu, kdybychom ho ale uhasili a k úniku docházelo i nadále, nahromaděný plyn by mohl explodovat a způsobit drastické škody. Proto je vhodné pokud možno co nejrychleji uzavřít přívod plynu, oznámit situaci operačnímu středisku, případně přes plynaře zajistit uzavření daného úseku potrubí. Pozor, i po uzavření může ještě značnou dobu plyn z potrubí vyprchávat. Vodou chladíme a chráníme jen okolní objekty před zasažením žárem nebo většímu rozšíření požáru, bezprostřední okolí úniku hasíme, až plyn přestane unikat. Když plyn uniká a nehoří, je velké riziko výbuchu, proto vytvořit ochrannou zónu kolem úniku a je vhodné mlhovým proudem „ředit a chladit“ unikající plyn a předcházet tak výbuchu. Odstranit možné iniciační zdroje výbuchu – zhasnout osvětlení, vypnout motory v bezprostředním okolí, nemanipulovat s otevřeným ohněm, vyvarovat se pádům předmětů a prudších nárazů. Vhodné měřit koncentraci v okolí úniku.

Požáru domů, bytů:
Nikdy nenasazujeme hasiče v objektu, pokud si nejsme jisti, že je uzavřeno plynové potrubí a nebo jisti, že je vyloučeno poškození plynového rozvodu a únik plynu uvnitř budovy. Také nenasazujeme vodní proudy, dokud není odpojen objekt od elektrické energie!! Také neriskujeme zbytečně a neodpojujeme ho nijak komplikovaně my, pokud není rozvaděč mimo budovu a nelze BEZPEČNĚ vypnout, řešíme to přes elektrárny, jsou schopni odpojit celou ulici, nebo pošlou pracovníka. Když je rozvaděč na domě a vypneme ho, musíme se pak vyvarovat kontaktu okolí rozvaděče s vodou, lepší je vyčkat odpojení kvalifikovaným pracovníkem, pokud nehrozí bezprostřední ohrožení životů. Všechna rizika a podstoupení těchto rizik musí rozhodnout velitel zásahu, ten je za všechny zasahující zodpovědný!!
Také pokud nasadíme dovnitř objektu hasiče v dýchací technice, nehasíme pak zvenčí! Dochází k tomu v reále, ale neriskujme. Nevíme o jejich přesném pohybu uvnitř a vodním proudem bychom jim mohli komplikovat pohyb nebo je ohrožovat, nebo je vodou „sestřelit“ a způsobit jim poranění!! Mohlo by také dojít k opaření vodou, která se zahřála kontaktem s požářištěm a mohla by se dostat pod oblek hasičů uvnitř objektu a způsobit jim vážné opařeniny, v horším případě by si mohli v šoku strhnout dýchací přístroj a zůstat uvnitř..
Také pokud se vrátí skupina hasičů v dýchací technice z prostoru zasaženého požárem, nepomáhejme jim ze začátku v žádném případě sundávat dýchací přístroj nebo jinak bez použití zásahových rukavic. Části oděvů můžou mít více jak sto stupňů celsia, i když to není na první pohled patrné, a mohli bychom sami sebe popálit.

Použití pěnidla:
Když hoří hořlavé kapaliny nebo jiné sypké látky v malé míře, u kterých by použití vody mělo za následek kompletní zničení, je vhodné použít pěnu.. Pěnidlo se ale dá používat nejen ve formě pěny, ale také jenom jako slabá příměs do vody, plní pak funkci smáčedla, to i při velmi nízkých koncentracích (do 5%). Dá se použít i tuhé smáčedlo, které se vsune do vhodné proudnice a voda, kolem proudící, ho postupně rozpouští. Použití smáčedla nebo i malého množství pěnidla má za následek úsporu vody a také větší efektivnost vody při hašení. Voda nestíká po konstrukcích a netvoří velké krůpěje vody, ale naopak přilne více k povrchu předmětu a lépe ho chladí.

Požáry s přítomností tlakových lahví
Lahve CO mají pojistku, neměli by nikdy explodovat, to samé i některé PB lahve. Pokud přítomny lahve jsou, chladíme mlhovým proudem, ne přímým, a okolo objektu vyčleníme nebezpečnou zónu, nasadíme jen nejnutnější počet hasičů, ostatní stáhneme. Kryjeme se za automobili, zdi budov, nebo ležíme na zemi, užíváme vždy štít! Pokud nutné přemístění lahve, nikdy ne ventilem k sobě nebo opačně (uvažujme, že při povolení poškozeného ventilu by lahev letěla směrem od vzniklého otvoru po ventilu) neseme láhev napříč, ideální opatrně na provaze táhnout napříč směru tažení, chladit pak ve vodní lázni. Bezpečná teplota je považována teplota do 60 stupňů. Takže pokud teplote nedosáhla na lahvi během požáru ani této teploty, je lahev prakticky neškodná (pokud není viditelně počkozen ventil). Opačně zase, pokud ochlazení viditelně přesáhlo kritickou hranici pod 60 stupňů, můžeme považovat další chlazení za zbytečné a léhev za stabilní, i když musíme brát v úvahu možné poškození pláště nebo ventilu lahve v důsledku vystavení a trvání žáru (musí zvážit velitel zásahu). Pokud je láhev CO, je vhodné ji po vynesení vypustit, podle situace vhodné vypustit i na původním místě (CO je hasící látka).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář